Latinský název: Odobenus rosmarus divergens
 
Zprvu je třeba uvést, že dnes rozlišujeme dva poddruhy: mrož lední atlantský (Odobenus rosmarus rosmarus) a mrož lední pacifický (Odobenus rosmarus divergens). Mrož lední je druhým největším ploutvonožcem hned po rypouši sloním a patří do čeledi mrožovití (Odobenidae), v které je jediným zástupcem. Celkovým dojmem působí na pozorovatele monumentálně, a tak jistě nikoho nepřekvapí, že jeho přední ploutve mají 65 cm na délku a 37 cm na šířku, zadní jsou jen o trochu menší. Kůže je u mláďat stejnoměrně pokryta jemnou srstí, které s věkem ubývá. U starších jedinců můžeme vidět šedou až skořicově hnědou pokožku, avšak s delší dobou pobytu na slunci se mění v růžovou až rudou. Funkci tepelné izolace plní u mrože velmi silná vrstva tuku. Čenich má tupý s hustými vousy. Z pusy mu čouhají dlouhé charakteristické horní špičáky, které nemají kořen. Ve věku 4 až 5 měsíců mu začnou vyčnívat z tlamy a postupně mu rostou, přičemž mohou dorůst až do délky 50 cm a obvodu 13 cm u samic a až 75 cm délky a 20 cm obvodu u samců. Tyto kly slouží jak k trhání potravy, tak i k boji mezi samci. Mrož lední žije ve skupinách či stádech, v kterých si staří samci drží harém samic. Mladší samci se často izolují v samostatných skupinách.